1) Kdy a jak jste vznikli?
Vojta: Všechno byla jedna velká souhra náhod, až bych si řekl, že to není možné. Jedna zmatená šestnáctiletá duše měla potřebu se vyjádřit a pohnout se z místa. Takže ve zkratce. Napsal jsem úplně neznámé slečně, že bych si chtěl pročíst její básně. Ona mě seznámila s basákem Danem a udělali jsme spolu kapelu:"The Connectors". Poté jsme přijmuli ještě jednoho kytaristu. Jak už to ale u mladých kapel bývá, tak to první nadšení opadne a začnete se zaměřovat hlavně na hudbu a už vám nestačí fráze:"Ale jo zní to docela dobře". Vždycky je něčeho málo a něco naopak přebývá. Se slečnou jsme se domluvili o odchodu, bylo to jak rozchod s dívkou - hodně nepříjemná záležitost. Mezi tím přišel bubeník Peťa. Kytarista se asi po čtvrt roce odstěhoval do Opavy. Zbyli jsme tři. Odehráli jsme dva koncerty a změnili jsme si jméno na Tape Connection. Tím započala úplně nová éra.
Peťa: Kluky jsem objevil přes inzerát. Když jsem začal studovat v Olomouci, tak vůbec nevím proč, ale náhodou jsem se začal dívat na internetu, jestli nějaká zdejší začínající kapela nehledá začínajícího bubeníka. Líbila se mi hudba, kterou poslouchali, a tak jsme se dali dohromady.
2) Kam chodíte pro inspiraci a o čem převážně jsou vaše texty?
Vojta: Inspiraci chytám každým krokem. Všechno co vidím, slyším, cítím, co prožiji na co myslím, to se potom odráží v naší hudbě a textech. Texty píšu hlavně o pocitech, o tom co se odehrává uvnitř mě. Například Through The Void je o agresi a vzteku, Spacetime a Early Man jsou převážně o nepochopení lidí a o pocitu odcizení ze společnosti, Distance Doesn't Matter o neschopnosti smířit se s něčí smrtí. Je to hodně individuální.
Petr: Myslím, že zatím nemusíme chodit na hodinové procházky do lesa a čekat tam na múzy. Zatím to přichází samovolně. Vychází to z nás a, jak to tak bývá, vědomě i nevědomě z hudby která nás obklopuje.
Dan: Nevím jak vy, ale já chodím na inspiraci do lesa.
3) Co Vám vadí a naopak máte rádi na české hudební scéně?
Vojta: Nejvíc mě vadí, jak tady média prosazují furt stejné, jak už domácí či zahraniční interprety a ti mi většinou nic neříkaji. České rádia a hudební televize jsou většinou o hovnu. Jinak čeští interpreti, kteří mě baví? Sunshine, Klus, Bonus, Tata Bojs, WWW, No Distance Paradise, je tu mnoho dobrých kapel - člověk se ale musí dobře dívat.
Dan: Lidi dávají přednost stále stejným kapelám, které jsou na každém festáku. Né že by byli špatní, ale je tady velká spousta malých kapel, co si zaslouží být více ocenění. Snad se to někdy zlepší.
Peťa: Česká scéna mi přijde dost zkostnatělá, bojící se nových věcí - na čemž mají svůj podíl ale i posluchači. Na druhou stranu je třeba říci, že je poslední dobou cítit snaha to změnit. Jsou zde různé soutěže i úsilí jednotlivců, kteří se snaží vytahovat právě dosud méně známé a kvalitní hudebníky.
4) Co je váš největší sen, kterého chcete dosáhnout?
Peťa: Být skutečně šťastný.
Vojta: Ano hlavně být šťastný, to pak člověk asi ani nic jiného nepotřebuje. Ale samozřejmě jsem odkojen v západní civilizaci, takže asi by mi nevadilo, kdybych měl parádní auto, byl mega slavnej, bohatej a měl super barák. (I když komu by to vadilo, že ano) Néé. Po ničem extra neprahnu. Jen si tak užívám života a dělám co mě baví, hlavně se nikdy nechci zaseknout v práci, kde mě to nebaví, s ženou kterou nemiluji a s dětmi které nesnáším.
Dan: Chtěl bych hrát pro lidi, kteří nás maji rádi, ne pro maso a masy lidí.
5) Co Vás kromě hudby ještě zajímá?
Dan: Zajímám o filosofii, přírodní vědy, teorii kvantitavního vývoje obratlovců v Amozonii, Genetiku bezobratlovců a v neposlední řadě teorií relativity. / Zkrátka baví mě umění, divadlo, focení a hudba.
Vojta: Jak jsem teď přemýšlel, tak nemůžu najít něco, co by mě tak moc nebo alespon podobně zajímalo jako hudba. Nejspíš bych se měl přidat na facebooku do nějáké skupiny typu:"Bez hudby nežiju" nebo "Hudba je můj život" Popravdě nemám na nic jiného čas. Škola, kapela a občas se sejít s přáteli už mi bere tolik času, že doopravdy je toho času tak málo, až se někdy divím, že jsem vůbec doma. O prazdninách to musím zase všechno napravit.
Peťa: Spousta věcí, například film, věda, konspirační teorie. Ale hudba jasně vede.
6) Jak se těšíte na "To je šumák" a co byste vzkázali návštěvníkům, popřípadě dalším účinkujícím a pořadatelům?
Peťa: Na Šumák se těšíme moc! Bude to naše první vystoupení v Brně, a tak doufáme, že nevyšumíme, že to bude v publiku šumět potleskem, a že u baru bude dost šumáku pro všechny. Těšíme se na vás a děkujeme za pozvání .
Dan: Těšíme se velmi! Pro lidi co přijdou na nás nebo nás omylem uvidí a uslyší přeju příjemný poslech taky přeju hodně úspěchů kapelám po nás. Snad si to všichni užijem.
Žádné komentáře:
Okomentovat